Typická ženská

Nedávno jsem vyslechla rozhořčený monolog muže nad jeho známou, kamarádkou, kolegyní, už nevím. Proslov plný nesouhlasu a nepochopení končil větou: "No prostě typická ženská!" Přiznám se, že mě to urazilo. Dotklo se mě to a začala jsem přemýšlet, kdo je ta typická ženská a proč mi tak vadí. Troufám si tvrdit, že žádná z nás se za ni nepovažujeme, a ani za ni být považovány nechceme. Každá jsme přeci výjimečná, jedinečná, užasná, báječná, ale rozhodně ne typická. Ale proč nám to vlastně tak vadí? Vždyť ať chceme nebo ne, tak v každé z nás je, byť jen malý, kousek z té typické ženské. Některá je typicky roztržitá, některá je typicky upovídaná, některá typicky neumí číst v mapách. Svých "typických nedostatků" jsme si navíc často vědomy a umíme je i náležitě využít ve vsůj prospěch. Ale, prosím, nikdy, opravdu nikdy, nás neházejte do jednoho pytle s ostatními :)