Pamatujete památníky? Takové ty sešítky, bločky, knížky, kam spolužáci a kamarádi kreslili obrázky na památku? Já jeden takový měla. Občas jsem ho půjčila i nějaké té pančelce. Moje učitelka zeměpisu na základní škole mi do památníku ale nic nenakreslila. Napsala vzkaz, možná to byl i citát někoho známého a významného, už nevím. Často teď na něj vzpomínám, a to citáty moc v lásce nemám a kolonky typu "tvůj oblíbený citát" přímo nenávidím. Vzkaz v mém památníku zněl: "Chtěl bych, neznamená nic. Chci, dělá divy!" Tenkrát ve čtvrté třídě jsem tomu ještě moc nerozuměla, spíš mi bylo líto, že nemám nový obrázek. Ale teď, v době, kdy se po památníku a všech kresbách slehla zem, tak na tento citát často myslím. Začínám chápat. Začínám chtít. Zkuste to taky, je to docela fajn pocit :)
Žádné komentáře:
Okomentovat